Sledování očních pohybů (eyetracking) patří k psychofyziologickým metodám, které se díky své relativně snadné dostupnosti velmi rozšířily v řadě oblastí kognitivní vědy, včetně studia jazyka. Zde lze rozlišit dvě nejčastější oblasti aplikace metody: jednak je to využití pro měření průběhu čtení, za druhé pak použití metody k měření zrakové pozornosti a jejích změn, které souvisejí se zpracováním jazykových podnětů, ať už v produkci, nebo v porozumění. Přednáška poskytne základní představu o tom, jakým způsobem je metoda v těchto oblastech využívána a jaké jsou její možnosti a omezení. Demonstruje některé vzorové studie, poskytne základní informace o povaze očních pohybů a historii jejich výzkumu. Upozorní i na možná využití mimo dva hlavní směry, zejména na možnost kognitivní pupilometrie.