Díky své přináležitosti k obecnělingvistické kategorii converb a díky svému silnému stylovému příznaku je český přechodník vhodným materiálem pro výzkum některých tzv. překladových univerzálií, tedy specifických rysů překladového jazyka, zejména normalizace, konvergence (levelling-out) a interference (shining-through). Analýza přechodníku ve fiction (NOV, COL) a non-fiction (POP, SCI) v korpusech Jerome (překlady i nepřeklady), InterCorp v12 (pouze překlady) a SYNv8 (pouze nepřeklady) prokázala pouze (mírnou) tendenci k normalizaci ve fiction, zároveň ale odhalila některé metodologické problémy spojené s výzkumem překladových univerzálií i přechodníku jako takového. Příspěvek se zaměří na tři z nich: 1) technické otázky spojené s kvalitou značkování a metadat, 2) možnosti a omezení čistě frekvenčního výzkumu interference, 3) závislost frekvence a typu užití přechodníku na typu textu (fiction nebo non-fiction).
