I když je pohyb v prostoru jednou z nejzákladnějších lidských zkušeností, jazyky se v jeho vyjádření liší. Jedním z rozdílů je popis událostí, ve kterých dochází k překročení tzv. boundary: mluvčí románských jazyků a dalších tzv. V-jazyků (dráhu pohybu kódují primárně na verbu) musí v těchto případech dráhu na slovesu vyjádřit. Informaci o způsobu pohybu pak nezbývá než vynechat, nebo vyjádřit pomocí neobligatorního doplnění slovesa. Naproti tomu mluvčí jazyků, které dráhu běžně kódují mimo slovesný kořen na tzv. satelitu (S-jazyky), mohou sloveso ke kódování způsobu pohybu využít; k těm patří mezi jinými i jazyky germánské a slovanské.
(1) He staggered into Arthur 's sitting room (Adams Sbohem, InterCorp v. 13)
Vpotácel se do Arthurova obýváku
Entró tambaleándose en el cuarto de estar de Arthur
Cílem příspěvku je přispět k poznání intratypologických rozdílů mezi S-jazyky srovnáním angličtiny s češtinou. Mapuji vliv typu konstrukce vyjadřující boundary crossing (konkrétněji pohyb dovnitř ohraničení) na lexikální diverzitu sloves v těchto konstrukcích. Ve shodě s Lewandowski & Mateu (2020) očekávám, že česká konstrukce s vázaným morfémem v- bude klást vyšší nároky na slovesa do ní vstupující než anglická konstrukce s morfémem volným (in/to), a bude v ní tedy nižší lexikální diverzita; roli bude nicméně hrát i nemožnost kombinovat několik satelitních prefixů. Představím výsledky dvou korpusových studií, založených na obousměrném paralelním korpusu vytvořeném v rámci korpusu InterCorp (Čermák and Rosen 2012). V závěru se pokusím o souhrnnější kontrastivní analýzu identifikovaných sloves pohybu v angličtině a češtině, zejména se zaměřením na jednotlivé kategorie způsobu pohybu a obligatornost jeho vyjádření. Cílem příspěvku je také připomenout metodologické problémy kontrastivních sémanticko-typologických analýz: problémy s kategorizací způsobů pohybu (různorodost kritérií vede k různým klasifikacím u různých autorů a několika možným klasifikacím téhož slovesa) či s pouhou klasifikací slovesa jako slovesa pohybu (někdy je pohyb dodán pouze konstrukcí), s vymezením pojmu typ (proti tokenu) v jazyce s kategorií vidu, s vlivem lexikalizace, s nedostatkem srovnatelných dat a metodologií pro případné srovnání češtiny s jinými slovanskými jazyky a nakonec též s vytvářením obousměrného paralelního korpusu v případě jazyků odlišného morfologického typu.
Bibliografie:
Čermák, F. & A. Rosen. 201). The case of InterCorp, a multilingual parallel corpus. International Journal of Corpus Linguistics 17(3): 411–427.
Lewandowski, W. & J. Mateu. 2020. Motion events again: Delimiting constructional patterns. Lingua, 247(C), 1-25.
