Jazyk je jedním z důležitých nástrojů budování ideologií a hlavním prostředkem manipulace. Snadnou cestou k ovlivňování společnosti je používání klíčových výrazů, které na sebe vážou specifické, často negativní konotace. Tyto konotace už dávno nemusejí souviset s faktickým obsahem, například fašismus už dávno není jen italskou poválečnou ideologií, ale v podstatě vším: mluví se o fašismu duhovém, liberálním, komerčním. Ve svém příspěvku se pokusím ukázat, co o vzestupu fašistů, fašismu, nacistů a nacismu v našem jazykovém prostředí umějí říct jazykové korpusy a proč je nezbytné o těhle fenoménech mluvit ve škoní výuce, a to nejen češtiny.
