Označkovat rýmující se verše ve foneticky transkribovaném korpusu básnických textů je na první pohled triviální úkol, který lze řešit jednoduchým regulárním výrazem. V praxi ale zjistíme, že úspěšnost takového přístupu není zdaleka optimální. Znatelně lepších výsledků můžeme dosáhnout, když se namísto příručkové definice rýmu spolehneme na fakt, že rýmový repertoár každého jazyka je omezený a rýmové páry se tak napříč texty nevyhnutelně opakují. Přednáška představí metodu značkování vycházející z tohoto předpokladu a její výsledky na korpusech česky, anglicky a francouzsky psaných básní.
