Korpusová analýza se neřadí mezi metody, které by byly typicky využívané historiky, přesto však nelze opomenout její nesporný přínos při řešení celé řady otázek. Připravovaný příspěvek se proto pokusí představit možnosti a limity korpusové analýzy v historickém výzkumu. Pro tento účel se zaměří na téma z okruhu historických animal studies, válečné a šlechtické koně ve středověku a raném novověku, a to formou případových studií čtyř vybraných slov: destrier, palfrey, steed a courser. Na jejich příkladu bude demonstrováno, co všechno může korpusová analýza a studium (nejen) adjektivních kolokací prozradit o vnímání zvířat v minulosti, o proměnách jejich využití a o jejich vztazích s lidmi.
POZOR! POSUN + 1 HOD.!!
Onomastika a korpus – vlastní jména v kvantitativní perspektivě
Prezentace představí potenciál kvantitativních metod při výzkumu vlastních jmen (především jmen osobních a místních). Zaměříme se na výzkumná témata na pozadí vývoje české onomastiky ve 20. století a v prvních desetiletích 21. století; konkrétně se budeme zabývat: 1) kolokační analýzou; 2) morfologickými kategoriemi vlastních jmen; 3) využitím korpusové analýzy proprií v geografii. Přednáška rovněž shrne dosavadní pokusy o aplikaci kvantitativních a korpusových přístupů v onomasticky zaměřeném výzkumu.
Příspěvek se zaměří na novou metodu zkoumání evaluativního významu, založenou na sledování kolokačních vzorců a jejich vyhodnocování s oporou výkladových slovníků, a představí výsledky jejího uplatnění při analýze vybraných českých neurčitých zájmen s různou mírou gramatikalizace. Na základě těchto výsledků pak přednáška shrne možnosti jejího využití při budoucích výzkumech spíše subjektivně vnímaných fenoménů.
Čtení myšlenek / Gedankenlesen / Читая мысли. Ekvivalenty neurčitých tvarů slovesných v češtině, němčině a ruštině
Příspěvek představí výzkum ekvivalentů neurčitých tvarů slovesných v češtině, ruštině a němčině podpořený korpusovou analýzou na základě paralelního korpusu InterCorp ČNK. Popis a výzkum těchto tvarů bývá silně ovlivněn různými lingvistickými tradicemi, které se, často v méně zřejmé a předvídatelné podobě, projevují i v lexikografii a v morfologické anotaci korpusů.
Obohacování lingvistické teorie na základě řešení praktických problémů anotace povrchové syntaxe v PDT
V dohledné době bude dokončena další fáze zlepšování/rozšiřování dat Pražského závislostního korpusu. Těžiště této fáze bylo v ruční anotaci tzv. analytické roviny, tj. roviny povrchové syntaxe; pro anotovaná data přitom již byla k dispozici anotace na rovině hloubkové syntaxe. Srovnání obou anotačních přístupů nás vedlo k zamyšlení, do jaké míry je možné oddělit formální popis od významového. V přednášce tuto otázku ilustrujeme na konkrétních příkladech.
